sobota 25. listopadu 2017

Studuju komiks

Ahoj! Studuju komiks. 

Už je to tak. I když jsem tušila, že mě komiksová disciplína na mé "umělecké dráze" nemine, nečekala jsem, že u ní strávím minimálně celý první bc. ročník. :D Můj ateliér se sice příhodně jmenuje Komiks a ilustrace pro děti, jako většina mých spolužáků jsem ho ale zvolila především kvůli té ilustraci.
Komiks byl jakýsi nevyhnutelný bonus, který mohl alespoň potenciálně rozšířit obzory.
Tak to ale není! :D 
Studuju komiks a to dnem i nocí (protože musím pracovat před noc když přes den dělám skopičiny)
K tomuhle oboru jsem nikdy neměla moc vřelý vztah. Mé poznání v tomto směru se dělilo na část: Americká a Japonská, a jelikož neholduji superhrdinům a anime mi přijde vyloženě neartové, koukala jsem na komiksáře skrz prsty. A to byla chyba!
Protože mě škola donutila se začít komiksy nejen zabývat, ale dokonce je i číst, o některé kousky, které mě zahřály na duši, se ráda podělím dneska s vámi. :)



Výsledek obrázku pro doba ledova crecy


1) Nicolas de Crécy

-První a zatím jediný zahraniční autor, jehož tvorba se zařadila mezi mé oblíbené.
Například jeho komiks Doba ledová je tématicky spíš odpočinková a úsměvná četba s lehce... snad filozofickou myšlenkou. Ale je to prostě krásný. Lehký akvarel s menší škálou barev a živá uvolněná perová linka v nijak přehnané stylizaci. (Už zním jak profík, co?) Pokud na jeho komiksy narazíte v knihkupectví, potěšte oko a aspoň nahlédněte.


2) František skála
Málo kdo ví, že tenhle veleoblíbený český všehoumělec vytvořil i pár komiksů. A jsou skvělé. České, vtipné, rozkošné. Například Velké putování Vlase a Brady je knížka, u které lituji jen toho, že jsem ji neměla v knihovně už jako malá. Děti ji musí milovat! (nemusí, ale bylo by to prima)

Výsledek obrázku pro velké putování vlase a brady


Do třetice pro změnu z dospěláckého koutku

3) skupina Ašta šmé
Je parta lidí, zabývající se uměním a různými obory sociálních věd. Z jejich spolupráce vznikají krásné projekty, naposledy třeba Nejisté domovy.
Na jejich stránce najdete, kromě informací o iniciativě samotné, i všechny díly komiksů, podle skutečných příběhů dětí, které z různých důvodů neměly úplně jednoduché dospívání. Komiksy jsou nejen inspirující, ale i zajímavě pojaté různými výtvarnými styly mladých českých ilustrátorů. 
A pozor- VŠECHNY jsou online k prohlédnutí a přečtení přímo na stránce.


Výsledek obrázku pro nebud jako gadzo

A kdybyste si mysleli, že jen čtu knížky a nic kloudného nedělám... tak máte vlastně pravdu. 
I tak přidám pár patlanin, které mi vznikly pod rukama od začátku října. 
A důležité PS: kdyby vám přišlo, že ty příběhy nedávají smysl... tak já je nevymýšlela. :D 







Mějte se famfárově... A já jdu pracovat. 

neděle 12. listopadu 2017

Drobnůstky


Čmárání v illustratoru. Malé radosti, kytičky a ovocný košíček! 


Samolepky? Pexeso? :)

neděle 5. listopadu 2017

Trochu čaje do mlýna


Fotit lidi je vážně těžké. Nechala jsem ve foťáku jen ty momentky, které by mohly potěšit, tak snad už to konečně dodělám, aby přestaly dělat radost jen v šuplíku. :)


















čtvrtek 26. října 2017

Nestíhám

Tak tenhle název článku musí mít jednou za čas na stránkách snad každý blogger.

To, že nestíhám blog svůj, ani vaše, jste si už možná stačili všimnout a tímto se převelice omlouvám, že jen zřídka kdy upustím nějaký komentář.

Nestíhám nic, někdy ani sama sebe!

Nestíhám školu, protože máme nečekané množství úkolů, a když si nechám den na odpočinek, místo zaslouženého klidu se mi jen škodolibě kupí další povinnosti.
Kvůli škole nestíhám nejen blog, ale především práci.

Zatím se ukazuje, že být k dispozici 1-2 dny v týdnu (někdy ani to), není úplně nasazení, které v kavárně očekávají.

Chtěla bych mít možnost přivydělávat si tím, co umím nejlíp- kreslením. Jenže zakázky mám tak dvě do roka a jsou to úplné náhody, většinou obrazy pro známé, nebo rodinné příslušníky. Jednu dobu jsem prodávala přes malý obchůdek v Olomouci přáníčka a pohlednice, ale při tisku míň než 100 ks se mi neuplatní žádná množstevní sleva, takže mi z jednoho pohledu putovala do kapsy vítězná pětikoruna.



Nedoufám, že by mi někdo z blogu nabídl jakoukoli spolupráci, ale kdyby se někdo takový přeci jen našel, třeba jen s radou, která mě samotnou nenapadla, byla bych nesmírně vděčná.
Ráda bych třeba malovat keramiku, nebo navrhovala štítky, vlastně cokoli, co budu moct dělat rukama s láskou a inspirací.

Povedlo se mi aspoň upravit pár dalších fotek z čajového víkendu, je v nich spousta nostalgie a krásných vzpomínek. :) Posílám dech pozdního léta i za vámi.
Mějte se krásně!










pátek 13. října 2017

Kohoutek


I když se tu úvahové články nejspíš moc často objevovat nebudou, po dnešní zkušenosti mám chuť upozornit na zajímavý fenomén v naší české společnosti.

Máme v pronájmu starý byt a po rozhodnutí koupit pračku jsem zjistila, že je kohoutek od přívodu vody úplně zatuhlý. Nejde s ním otočit, nejde ho vymontovat, a protože se mi nechtělo chodit s pomocí po sousedech, zkusila jsem vložit fotku kohoutku i s dotazem na Plzeňskou skupinu.
Jelikož je v ní aktivních víc jako 35 500 lidí, tušila jsem, že aspoň někdo přijde se smysluplnou radou, případně tipem na spolehlivého opraváře.

I když se mi velké množství lidí skutečně pokusilo poradit, zaujal mě komentář pána a to ve znění:

"Omluvám se pokud toto nedokážete sama vyřešit - nejděte si chlapa s ostatními pastmi to bude stejné ."


Chlapa jsem si našla před pěti lety a zarezlý kohoutek opravit neumí. Vlastně k tomu ani nemá důvod- Patrik je vystudovaný psycholog. Neodpovídá tedy už zmiňovanému společenskému fenoménu, podle kterého musí být muž zároveň zedník, elektrikář, truhlář a instalatér, jinak není k ničemu a hanba na něj.

Pánův komentář mě zamrzel, protože automaticky počítá s tím, že: 

a) každý chlap to bude umět a jako žena se bez něj neobejdu

b) to že potřebuju radu, znamená, že to nezvládnu

c) pokud potřebuješ opravit kohoutek, je nejjednodušší si najít přítele


Můj muž neví jak zateplit dům, opravit zásuvku, nebo vyměnit kohoutek. Možná i díky tomu jsem se zamilovala do jeho vnímání světa, jeho intelektu a práci, při které pomáhá lidem vracet chuť do života.

Budu ráda sdílet život s někým, koho si vážím pro jeho moudrost, charakter a vzdělání... a toho instalatéra si  klidně zaplatím!







čtvrtek 5. října 2017

Sklízíme chilli






Trošku pikantní příspěvek

aneb Druhá ze tří částí úrody...























Jeden z našich druhů papriček je nejpálivější na světě.
Tipnete si, která to je? :)